Pocínovaná měď a měděné nádobí

Historie tohoto kovu se překrývá s historií člověka jako takového, protože se jedná o jeden z prvních materiálů, používaných primitivními civilizacemi k různým účelům.
Představuje spojovací článek mezi historickým vývojem člověka a jeho schopností upravovat si kovy pro každodenní používání, například vaření.

I dnes jej můžeme nazývat „králem sporáků“, a to především díky velmi vysoké tepelné vodivosti.
Velice ceněn je rovněž jeho estetický aspekt, který z něj činí ideální nádobu pro servírování pokrmů přímo na stůl.

Přednosti:

jedná se o absolutně nejlepší vodič tepla
umožňuje dosahovat podstatných energetických úspor
při správné manipulaci umožňuje správný rozvod tepla v celé nádobě
tento materiál je nepostradatelný pro dokonalou chuť pokrmů s dlouhou přípravou a v cukrárnách např. pro přípravu různých krémů a karamelu
činí ze stolování slavnostní záležitost, a to díky kvalitní přípravě pokrmů, která se očekává od kuchaře pracujícího s nádobami z tohoto kovu, a v neposlední řadě díky svým vlastnostem ušlechtilého a ceněného materiálu.

Poněkud vyšší specifická hmotnost. Vnitřní část nádob, tzv. „pocínování“, vyžaduje pravidelnou údržbu.

Nepokládejte na plamen prázdnou nádobu, t.j. nádobu bez potraviny uvnitř, aby se prodloužila životnost cínové vrstvy.
Během vaření je třeba mírnit plamen, aby nedocházelo k přehřívání, které by mohlo změnit strukturu pokrmů.
Pro vnitřní čištění nepoužívejte abrazivní výrobky a pro vnější čištění používejte pouze specifické čisticí prostředky, které jsou snadno k dostání na trhu. Podle tradičních zkušeností postačuje potřít vnější povrch pouhým citronem, nádobí se bude opět lesknout a měď bude opět zářit.

Tmavé zbarvení vnějšího dna nádob znamená, že hořáky (sporáky), na které se nádoba pokládala, potřebují vyčistit.

Tradičně používaným materiálem pro povlak je cín, zejména proto, že se jedná o stejně dobrý vodič tepla jako měď.
Cínová vrstva se může vlivem vysokých teplot tavit, je náchylná ke škrábancům a používáním se opotřebovává. V takovém případě je třeba nádobí znovu pocínovat, aby se zabránilo oxidaci mědi.
Povrch určený k pocínování se nejprve okartáčuje, aby cín snadno přilnul k zahřáté mědi.
Hrnec se položí na oheň a počká se, až se dosáhne teploty tání cínu.
Vlastní aplikace spočívá v tom, že se po povrchu přejede cínem, který se roztaví jako kousek másla.
Následně se cín rovnoměrně nanese na vnitřní stěny a nadměrné množství se odstraní za použití vatové tyčinky.
Nakonec se pocínovaná nádoba ponoří do vroucí vody, aby se očistila a aby se povlak dobře uchytil.

Drobné škrábance nemají vliv na kvalitu měděného hrnce při kontaktu s pokrmem.

Je třeba dávat pozor na obzvláště kyselé pokrmy a na používání kovových pomůcek, které by mohly poškodit povlak. Při odpovídající opatrnosti vydrží pocínování dlouhé roky a samotná měď celé generace.